Jdi na obsah Jdi na menu
 


O mně

Příspěvky

Giomkův druhý rok života

22. 5. 2010

Čas tak rychle běží, ani jsme se nenadáli a naše,, štěňátko "slaví druhé narozeniny.Vyrostl v krásného pesana ,úspěšně absolvoval řadu výstav,ale hravá štěněcí dušička uvnitř zůstala.Rošťák k pohledání,co může,to ukrade a okázale s trofejí běhá po zahradě a jen pošilhává ,kdy se za ním rozběhneme.Je to náš medvídek, černý psí kluk s velikým srdíčkem,plným lásky,se stále dobrou  náladou.Už si nedovedeme představit příchod domů bez Giomkova zběsilého přiběhnutí a veselého uvítacího štěkotu.Přinesl do našeho domova moc ,moc sluníčka.A za to mu patří velký DÍK.

 

 

Já a táta

26. 12. 2009

Z archivu jsme vybrali 2 fotografie - na první Giom na slovenské klubové výstavě v Čierné vodě - 11.10.2009, na druhé táta Cid - ze kdy nevíme - staženo ze stránek  sestřičky Gibary.Oba s Martinou.

 

Mé úspěchy

26. 7. 2009

Přehled výstav,posudky.

 

Moje rodina

3. 6. 2009

Moje maminka je CH.Eliška z Mokrovous a tatínek ICH.El Cid z Ochoze.Jsou oba velmi krásní a úspěšní a doufám,že i já po nich něco podědím.Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

Moji sourozenci: Greg,Gassy,Garp,Gaston,Gibara,Gabi,Gara,Ginny.

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: O mně | Fotografie: Já a sourozenci

Jak to všechno začalo? Giomkův první rok života.

24. 5. 2009

V dubnu 2008 nám zemřel náš berňáček Daffy Martei.Rozhodli jsem se pořídit pro sebe a našeho druhého berňáčka Maxe nového kamaráda.Vybírali jsme zpočátku mezi švýcarskými chovatelskými stanicemi, ale nakonec jsme se rozhodli pro chovatelskou stanici pana Pečenky z Mokrovous.Štěňátka se narodila 22.5.2008 a hned nám padl do oka Giomek.Když jsme konečně naše chlupaté zlatíčko přivezli domů,začaly pro nás krásné a radostné dny plné her, procházek a oprav.Od útlého dětství totiž Giomek venku zahradničil a doma pak prováděl finální úpravy dřevěného interiéru.V 5 měsících jsme s Giomkem začali chodit na cvičák,abychom trošku zmírnili jeho temperament- ne zcela úspěšně. V 7 měsících  jej poprvé vyvedl do výstavního kruhu pan Pečenka a pak  následovaly další výstavy,vždy po boku pana Pečenky a také Martiny -tatínkovy paničky - oběma moc děkujeme.